Při vyhodnocování soutěže byly sice vždy uvedeny u každé otázky správné odpovědi, ale protože otázky byly v soutěžních kolech dávány různě na přeskáčku, probereme si nyní pravidla stolního tenisu trochu systematičtěji.

 

Začněme podáním,kterým také začíná každá výměna. Nejlépe bude uvést si přímo citaci z pravidel.

 

2.6 PODÁNÍ

2.6.1 Při začátku podání musí míček ležet volně na otevřené dlani nehybné volné ruky podávajícího.

2.6.2 Podávající hráč poté nadhodí míček vzhůru přibližně svislým směrem, aniž mu udělí rotaci a to tak, aby byl nadhozen nejméně 16 cm vysoko od opuštění dlaně volné ruky a pak padal, aniž by se čehokoli dotkl dříve, než je udeřen.

2.6.3 Když míček padá, udeří jej podávající hráč tak, aby se nejdříve dotkl vlastní poloviny hrací plochy a poté poloviny přijímajícího hráče. Při čtyřhře se míček musí dotknout postupně pravé čtvrtiny hrací plochy podávajícího a poté přijímajícího hráče.

2.6.4 Od začátku podání až do okamžiku, kdy je míček udeřen, musí být míček nad úrovní hracíplochy a za koncovou čarou podávajícího a nesmí být zakryt (schován) před přijímajícím jakoukoliv částí těla, oblečení nebo vybavení podávajícího nebo jeho partnera (při čtyřhře).

2.6.5 V okamžiku, kdy je míček nadhozen, „volná“ paže a ruka podávajícího musí opustit prostor mezi míčkem a síťkou.

Prostor mezi míčkem a síťkou je určen míčkem, síťkou a jeho neomezeným prodloužením

nahoru.

2.6.6 Hráč je povinen provádět podání tak, aby rozhodčí nebo asistent rozhodčího mohl posoudit jeho správnost a kterýkoli z nich mohl rozhodnout, že je podání nesprávné.

 

Velmi častý omyl mezi hráči, ale i některými trenery je, že udeření míčku musí být ve výseči koncové čáry stolu a bočních stran. Sami vidíte,že v citaci z pravidel není nic o tom, že by míček nesměl být tzv. „vedle stolu“, tedy za prodlouženou boční čarou stolu, ale nesmí být před koncovou čarou stolu prodlouženou do nekonečna na obě strany. Tím padem podání třeba až od ohrádky vám žádnou výhodu nepřinese, protože úhel podání se vám oproti hraně stolu už prakticky nezvětší, ale naopak se vám prodlouží vzdálenost na forhendový roh vašeho stolu, pokud vám ho tam soupeř z všeho podání vrátí.

 

2.8 POSTUP HRY

2.8.1 Při dvouhře provede podávající hráč podání, přijímající hráč jej vrátí a pak si podávající a přijímající střídavě míček vracejí.

2.8.2 Při čtyřhře, kromě případu dle článku 2.8.3, provede podávající hráč podání, přijímající jej vrátí, pak vrátí míček spoluhráč podávajícího, po něm spoluhráč přijímajícího, pak hráč, který podával, a potom střídavě každý z hráčů v uvedeném pořadí.

2.8.3 Pokud je při čtyřhře alespoň jeden hráč dvojice z důvodu tělesného postižení na vozíčku, provede podávající hráč podání, přijímající jej vrátí, ale poté kterýkoli z hráčů tohoto páru může míček vrátit. Žádná část vozíku ani noha stojícího hráče se však nesmí vysunout přes pomyslnou prodlouženou středovou čáru stolu. Stane-li se tak, přidělí rozhodčí bod soupeři.

 

Tento citovaný bod z pravidel dává odpověď na to, že vozíčkáři nebo dvojice složená z vozíčkáře a stojícího hráče se v odehrávání nestřídají a hrají čtyřhru tzv. „tenisovým způsobem“, tj. míček odehraje ten, na koho letí.

 

2.9 NOVÝ MÍČ

2.9.1 Rozhodčí nařídí „nový míč“ v těchto případech:

2.9.1.1 dotkne-li se míček při podání „síťky", pokud bylo podání jinak správné, nebo zabrání-li přijímající hráč nebo jeho spoluhráč (při čtyřhře) míčku v dopadu;

2.9.1.2 bylo-li podání provedeno, když přijímající hráč nebo dvojice (při čtyřhře) nebyl(i) připraven(i), avšak jen neučiní-li přijímající hráč nebo spoluhráč pokus podání vrátit;

2.9.1.3 jestliže nezaviněné okolnosti zabránily některému z hráčů provést podání nebo míček vrátit, popř. dodržet ustanovení některého jiného pravidla;

2.9.1.4 je-li hra přerušena rozhodčím nebo asistentem rozhodčího;

2.9.1.5 jestliže je přijímající vzhledem k fyzické nezpůsobilosti vozíčkář a při podání, za předpokladu, že je podání jinak provedeno správně, míček:

2.9.1.5.1 po odskoku od hrací plochy přijímajícího hráče se vrací směrem k síťce;

2.9.1.5.2 zastaví se (zůstane v klidu) na polovině přijímajícího;

2.9.1.5.3 při dvouhře po dotyku hrací plochy přijímajícího hráče ji opustí přes kteroukoliv postranní čáru

2.9.2 Hra může být přerušena v těchto případech:

2.9.2.1 aby byl napraven omyl v pořadí podání, příjmu podání nebo ve střídání stran;

2.9.2.2 aby byla zahájena hra podle pravidla o časovém limitu;

2.9.2.3 aby byl hráč nebo osoba udělující rady napomenut(a) nebo potrestán(a);

2.9.2.4 protože došlo k takovému porušení podmínek pro hru, že by to mohlo ovlivnit výsledek míče.

 

Z této citace z pravidel vyplývá, že hráč může reklamovat nepřipravenost ke hře pouze v případě, pokud neučinil pokus podání vrátit (bod 2.9.1.2). Žádné jiné omezení v pravidlech není.

Dále zde zjistíme, jaké podání nesmíme dávat na vozíčkáře (body 2.9.1.5)

Dočteme se zde, jak postupovat pokud při podání míček škrtá o síťku, ale soupeř jej tečuje nad stolem (bod 2.9.1.1).

Bod 2.9.1.3 zahrnuje např. případ,kdy vám vletí do hracíhoprostoru cizí míček, či když vám tam z vedlejšího hracíhoprostoru někdo skopne ohrádku. Protože se v tomto bodu mluví o nezaviněných okolnostech, nepočítá se do toho případ, kdy si hráš skopne ohrádku sám.

Bod 2.9.2.4 zahruje např. případ, kdy by v hale zhaslo světlo, ale třeba i kdyby zazněl nějaký pronikavý hlasitý zvuk, kterého by se jedne z hráčů mohl leknout. Patří sem i případ prasklého míčku během výměny, který se buď rozpadne a nebo špatně vyskočí. Pokud se hráči a rozhodčí shodnou na tom, že je prasklý míček mezi výměnami, ale neovlivnilo-li to poslední zahraný bod, tak ten samozřejmě platí.

 

2.10 BOD

2.10.1 Mimo případy, kdy rozhodčí nařídí nový míč, získá hráč „bod“ v těchto případech:

2.10.1.1 neprovede-li jeho soupeř správně podání;

2.10.1.2 nevrátí-li jeho soupeř správně míček;

2.10.1.3 jestliže poté, co provede podání nebo míček vrátí, se míček dotkne čehokoli jiného než síťky dříve, než jej zahraje soupeř;

2.10.1.4 jestliže míček přeletí přes jeho polovinu hrací plochy nebo přes jeho koncovou čáru, aniž se dotkne jeho poloviny hrací plochy poté, co byl zahrán soupeřem;

2.10.1.5. jestliže míček po úderu soupeře proletí skrz síťku, nebo mezi síťkou a stojánkem, nebo mezi síťkou a hrací plochou;

2.10.1.6 zabrání-li jeho soupeř míčku v dopadu;

2.10.1.7 udeří-li jeho soupeř úmyslně míček dvakrát za sebou;

2.10.1.8 zahraje-li jeho soupeř míček tou stranou pálky, jejíž povrch neodpovídá ustanovením pravidel 2.4.3, 2.4.4 a 2.4.5;

2.10.1.9 pohne-li jeho soupeř tělem nebo kteroukoli částí svého oděvu nebo vybavení hrací plochou;

2.10.1.10 dotkne-li se jeho soupeř tělem nebo kteroukoli částí svého oděvu nebo vybavení síťky;

2.10.1.11 dotkne-li se soupeřova volná ruka hrací plochy;

2.10.1.12 zahraje-li ve čtyřhře dvojice soupeřů míček mimo správné pořadí, jež je dáno tím, kdo první podával a kdo první přijímal;

2.10.1.13 podle ustanovení pravidla o hře v časovém limitu (2.15.4);

 

2.11 SADA

2.11.1 Sadu vyhraje hráč nebo dvojice (při čtyřhře), který(á) jako první získá 11 bodů vyjma případ, kdy oba hráči nebo obě dvojice získají 10 bodů, potom vyhraje sadu ten hráč nebo dvojice, který(á) jako první získá vedení o 2 body.

 

2.12 ZÁPAS

2.12.1 Zápas se hraje vždy na jakýkoli lichý počet sad.

 

2.13 POŘADÍ PODÁNÍ, PŘÍJMU A STRAN

2.13.1 O právo zvolit počáteční pořadí podání a příjmu podání, jakož i zvolit na počátku zápasu stranu se losuje a vítěz losu může buď zvolit, že bude první podávat či přijímat, nebo na které straně začne hrát.

2.13.2 Jestliže jeden z hráčů či jedna z dvojic zvolil(a), že začne podávat, nebo přijímat, nebo že začne hrát na určité straně, druhý hráč či druhá dvojice má právo volby toho, co nerozhodl soupeř.

2.13.3 Vždy po 2 bodech se mění podání, tj. přijímající hráč nebo dvojice se stane podávajícím (podávající dvojicí) a tak dále až do konce sady, popř. do stavu 10:10 nebo do začátku hry podle pravidla o časovém limitu, kdy pořadí podání a příjmu podání zůstává stejné, ale podávající se střídají po každém dosaženém bodu.

2.13.4 V každé sadě čtyřhry rozhodne dvojice, která má právo první podávat, který hráč z dvojice bude první podávat, a v první sadě zápasu přijímající dvojice rozhodne, který hráč z dvojice bude první přijímat; v dalších sadách po určení hráče, který bude podávat jako první, je vždy prvním přijímajícím ten hráč, který na něho v předchozí sadě podával.

2.13.5 Ve čtyřhře se při každé změně podání stává předchozí přijímající podávajícím a spoluhráč předchozího podávajícího přijímajícím hráčem.

2.13.6 Hráč nebo dvojice, který(á) podával(a) v sadě jako první, bude v příští sadě jako první přijímat; v poslední možné (rozhodující) sadě musí přijímající dvojice změnit postavení, jakmile první z nich dosáhne 5 bodů.

2.13.7 Hráč či dvojice, který(á) začal(a) hrát na jedné straně stolu, hraje v následující sadě na opačně straně stolu; v poslední možné (rozhodující) sadě musí hráči (dvojice) změnit strany, jakmile první z nich dosáhne 5 bodů.

 

Dle bodu 2.13.1. ai na začátku sady vítěz losu volí buď podání nebo že chce přijímat a nebo stranu. Druhý hráč si může vybratto,co nezvolil vítěz losu.

 

Zjednodušeně řečeno, ten kdo ve čtyřhře přijímal, po změně vždy podává na druhého hráče, než je ten,od koho přijímal. Strana, která podávala, se po změně podání tzv. „točí“.

 

 

2.14 NESPRÁVNÁ ZMĚNA PODÁNÍ, PŘÍJMU A STRAN

2.14.1 Jestliže hráč podává nebo přijímá mimo správné pořadí, musí rozhodčí přerušit hru ihned po zjištění tohoto omylu. Podává nebo přijímá pak vždy ten hráč, který má podle dosaženého stavu bodů podávat podle pořadí určeného na začátku zápasu, ve čtyřhře podle pořadí zvoleného dvojicí, která začala podávat v sadě, v níž byl omyl zjištěn.

2.14.2 Jestliže hráči nevystřídali strany, ačkoliv tak měli učinit, hra musí být rozhodčím přerušena ihned po zjištění omylu. Postavení hráčů se pak opraví tak, aby při dosaženém stavu bodů odpovídalo postavení určenému na začátku zápasu.

2.14.3 Všechny body dosažené před zjištěním omylu se vždy započítávají.

 

S ohledem na bod 2.14.3 je potřeba, pokud zjistíte chybu, ji reklamovat hned, ještě před tím, než je chybně začatá výměna dohrána.

 

3.2.2 Oblečení hráčů

3.2.2.1 Hráčské oblečení se sestává zpravidla z košile s krátkým rukávem či bez rukávů a šortek nebo sukénky či jednodílného sportovního oblečení, ponožek a hrací obuvi; ostatní součásti oblečení, jako např. teplákovou soupravu nebo její části nesmí mít hráč při hře na sobě vyjma případy, kdy to povolí vrchní rozhodčí.

3.2.2.2 Hlavní barva dresu, sukénky nebo šortek musí být vyjma rukávů a límečku dresu jasně odlišná od barvy míčku, jímž se hraje.

3.2.2.3 Na hráčském oblečení mohou být čísla nebo písmena na zadní straně dresu označující hráče, jeho asociaci nebo při klubových utkáních jeho klub a reklamy v souladu s předpisem

3.2.5.10. Jestliže je jméno hráče uvedeno na zadní straně dresu, musí být umístěno těsně

pod límečkem.

3.2.2.4 Jakákoliv čísla, používaná na přání organizátorů k indentifikaci hráčů, mají přednost před reklamou, umístěnou ve středu zadní části dresu. Toto číslo musí být na ploše do 600 cm².

3.2.2.5 Jakékoliv znaky nebo ozdoby na přední straně hracího oblečení a jakékoliv předměty, které má hráč/ka na sobě, např. šperky, nesmějí být tak nápadné nebo lesklé, aby oslňovaly soupeře.

3.2.2.6 Na oblečení nesmějí být znaky nebo nápisy, které by mohly být urážlivé nebo škodit dobrépověsti hry.

 

3.4.4 Přestávky ve hře

3.4.4.1 Hra musí být plynulá v průběhu celého zápasu, každý hráč však má právo na:

3.4.4.1.1 přestávku trvající ne déle než 1 minutu mezi jednotlivými sadami zápasu;

3.4.4.1.2 krátké přestávky pro utření ručníkem po každých dosažených 6 bodech od začátku každé sady a při změně stran v poslední možné sadě zápasu.

3.4.4.2 Hráč nebo dvojice (při čtyřhře) má právo na jednu přestávku (time-out) v trvání nejvýše 1 minutu v průběhu zápasu.

3.4.4.2.1 V soutěžích jednotlivců o přestávku (time-out) žádá hráč nebo dvojice (při čtyřhře) nebo poradce nebo trenér. V soutěžích družstev o přestávku (time-out) žádá hráč, dvojice nebo kapitán družstva.

3.4.4.2.2 Jestliže hráč nebo dvojice (při čtyřhře) a poradce nebo trenér se nedohodnou, má-li být požádáno o přestávku (time-out), konečné rozhodnutí bude učiněno hráčem nebo dvojicí (v soutěži jednotlivců) a kapitánem (v soutěži družstev).

3.4.4.2.3 přestávku (time-out) si lze vyžádat pouze mezi jednotlivými míči v sadě a to signalizací písmene „T“ oběma rukama.

3.4.4.2.4 je-li vyžádána platná přestávka (time out), rozhodčí přeruší hru a zvedne bílou kartu na straně hráče nebo dvojice (při čtyřhře), která si přestávku (time out) vyžádala. Bílou kartu nebo jiný vhodný ukazatel pak položí na polovinu hrací plochy toho hráče nebo dvojice, která si přestávku vyžádala.

3.4.4.2.5 Bílá karta nebo vhodný ukazatel se odstraní z hrací plochy v okamžiku, kdy hráč nebo dvojice, která si vyžádala přestávku, je připravena ke hře nebo nejdéle po uplynutí 1 minuty.

3.4.4.2.6 Jestliže je vyžádána přestávka (time-out) současně u obou soupeřících hráčů nebo dvojic (při čtyřhře), bude hra znovu zahájena v okamžiku, kdy oba hráči nebo obě dvojice jsou připraveni(y) ke hře, nejdéle však po uplynutí 1 minuty. V dalším průběhu tohoto zápasu již nemá nikdo právo si vyžádat přestávku (time-out).

3.4.4.3 Zápasy v utkání, které následují po sobě, se budou hrát bez přerušení; výjimkou je, kdy hráč, který právě dohrál, má nastoupit k následnému zápasu, si může vyžádat až 5 minut přestávku.

3.4.4.4 Vrchní rozhodčí může povolit hráči, který se stane v důsledku nehody dočasně nezpůsobilý ke hře, přerušení hry na co nejkratší dobu, která nesmí v žádném případě přesáhnout 10 minut, a to jen když podle jeho názoru přerušení nebude znamenat nepatřičnou nevýhodu pro soupeře.

3.4.4.5 Přerušení se nesmí povolit, jestliže tělesná nezpůsobilost hráče existovala nebo mohla být očekávána již před začátkem zápasu nebo jestliže je důsledkem vypětí sil v zápase. Nezpůsobilost ke hře (jako např. křeč nebo vyčerpání), která je důsledkem nedostatečné tělesné připravenosti hráče nebo důsledkem způsobu, jakým byla hra vedena, není důvod k přerušení hry. Přerušení lze povolit jen při nezpůsobilosti vyvolané nehodou, např. Při zranění způsobeném pádem.

3.4.4.6 Dojde-li ke krvácení kohokoli v hracím prostoru, musí být hra okamžitě přerušena a nesmí být znovu zahájena dříve, než příslušná osoba bude lékařsky ošetřena a než budou z hracího prostoru odstraněny všechny stopy krve.

 

3.5.1 Rady hráčům

3.5.1.1 V soutěži družstev mohou hráči přijímat rady od kohokoli, kdo je oprávněn zdržovat se v hracím prostoru.

3.5.1.2 V soutěži jednotlivců může hráč nebo dvojice (ve čtyřhře) přijímat rady jen od jedné osoby, předem určené a oznámené rozhodčímu; vyjma případy, kdy spoluhráči ve čtyřhře jsou z různých národních svazů; pak každý z nich může určit jednu osobu, ale při posuzování podle pravidla 3.5.1 a 3.5.2 se posuzují jako jeden celek. Jestliže dává rady nějaká jiná, neoprávněná osoba, rozhodčí jí ukáže červenou kartu a vykáže ji z blízkosti hracího prostoru.

3.5.1.3 Hráči mohou přijímat rady jen v přestávkách mezi sadami nebo při jiném schváleném přerušení hry kdykoli vyjma v průběhu míčů (během hry) a mezi koncem rozehrávky a začátkem zápasu; jestliže jakákoli oprávněná osoba poskytuje rady nedovoleně jindy, rozhodčí jí ukáže žlutou kartu jako napomenutí s tím, že každý další takový přestupek povede k jejímu vykázání od hracího prostoru. (platné od 1. října 2016)

3.5.1.4. Jestliže i po napomenutí kdokoli v témže utkání družstev nebo v témže zápase soutěže jednotlivců nedovoleným způsobem radí, rozhodčí mu ukáže červenou kartu a vykáže ho z blízkosti hracího prostoru a to bez ohledu na to, zda to byla táž osoba, která byla napomenuta, či nikoli.

3.5.1.5 V utkání družstev nesmí být osobě vykázané pro nedovolené poskytování rad od hracíhoprostoru povoleno se vrátit do konce utkání, taktéž nemůže být nahrazena jiným „rádcem“; vyjma případ, že jde o hráče, který má nastoupit ke hře; v soutěži jednotlivců nesmí být takové osobě povoleno se vrátit do konce zápasu.

3.5.1.6. Jestliže by se osoba vykázaná pro nedovolené poskytování rad odmítla vzdálit nebo jestliže se vrátila před koncem utkání družstev nebo zápasu v soutěži jednotlivců, rozhodčí přeruší hru a ohlásí případ vrchnímu rozhodčímu.

3.5.1.7 Tyto předpisy se vztahují jen na poskytování rad při hře a nesmějí bránit hráči nebo

kapitánovi podat námitky nebo mu bránit poradit se s tlumočníkem nebo s představitelem

svého národního svazu ve věci výkladu rozhodnutí o pravidlech nebo předpisech.

 

3.5.2 Nesportovní chování

3.5.2.1 Hráči a trenéři nebo jiní poradci musí upustit od chování, které může nečestně působit na soupeře, urážet diváky nebo škodit dobré pověsti sportu. Takovými případy jsou nadávky, úmyslné rozbití míčku, úmyslné vyhození míčku z hracího prostoru, kopnutí do stolu nebo do ohrádek a nevážnost k rozhodčím.

3.5.2.2 Jestliže dojde kdykoliv ze strany hráče, trenéra nebo jiného poradce k závažnému provinění, rozhodčí přeruší hru a ohlásí případ okamžitě vrchnímu rozhodčímu; za méně závažné první provinění ukáže viníkovi žlutou kartu jako napomenutí s tím, že jakékoliv opakování povede k potrestání.

3.5.2.3 S výjimkou ustanovení předpisu 3.5.2.2 a 3.5.2.5 platí, jestliže hráč, který už byl napomínán, se dopustí druhého přestupku v tomtéž zápasu jednotlivců nebo v tomtéž utkání družstev, rozhodčí přizná jeden bod soupeři viníka a za další přestupek dva body, v obou případech ukáže společně žlutou a červenou kartu.

3.5.2.3a Pro domácí soutěže platí ustanovení předpisu 3.5.2.3 jen tehdy, řídí-li zápas delegovaný rozhodčí, v ostatních případech přechází tato pravomoc na delegovaného vrchního rozhodčího.

3.5.2.4 Jestliže hráč, proti němuž byly v témže zápase jednotlivců nebo v tomtéž utkání družstev uděleny 3 trestné body, pokračuje v nevhodném chování, rozhodčí přeruší hru a ohlásí případ okamžitě vrchnímu rozhodčímu.

3.5.2.5 Pálku nelze vyměnit v průběhu zápasu s výjimkou případu, kdy je pálka náhodně poškozena takovým způsobem, že s ní nelze pokračovat ve hře. Jestliže hráč v zápase jednotlivců vymění pálku bez oznámení, rozhodčí přeruší hru a ohlásí případ vrchnímu rozhodčímu.

3.5.2.6 Napomenutí nebo trest, který je udělen jednomu z hráčů ve čtyřhře, platí pro oba hráče této dvojice. Neplatí však pro neprovinivšího se hráče potrestané dvojice v jeho následných individuálních zápasech v témže utkání družstev. Při zahájení zápasu ve čtyřhře v utkání družstev pro oba hráče platí dosud nejvýše udělený trest jednomu z obou hráčů čtyřhry z předchozích jejich zápasů tohoto utkání.

3.5.2.7 S výjimkou ustanovení předpisu 3.5.2.2 platí, že jestliže se trenér nebo jiný poradce, který už byl napomínán, dopustí dalšího přestupku v tomtéž zápase jednotlivců nebo v tomtéž utkání družstev, rozhodčí mu ukáže červenou kartu a vykáže ho z blízkosti hracího prostoru do konce utkání družstev nebo v soutěži jednotlivců do konce zápasu.

3.5.2.8 Vrchní rozhodčí je oprávněn vyloučit hráče z daného zápasu, z utkání družstev, z příslušné disciplíny nebo z celé soutěže za závažně nečestné nebo urážlivé chování bez ohledu na to, zda mu bylo ohlášeno rozhodčím nebo nikoli, vrchní rozhodčí při tom ukáže červenou kartu; u méně závažných prohřešků, které nejsou důvodem k diskvalifikaci, se může vrchní rozhodčí rozhodnout ohlásit prohřešek Disciplinární komisi (3.5.2.13).

 

Při hře nemusí vždy míček letět přes síťku, protopže někdy to není ani možné. Někdy může letět tzv. „kolem síťky“ a nebo pokud se po dopadu vrací zpátky na stranu soupeře, může bát zahrán přímo na polovinu stoupeřova stolu, pokud na něj hráč dosáhne. Míček nesmí proletět pouze dle bodu 2.1.10.5, tedy mezi síťou a stolem nebo mezi síťokou a stojánkem.

 

Pravidla řeší některou problematiku hodně podrobně. Koho zajímají více podrobně,najde je na https://www.ping-pong.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pravidla-ST_aktualizace_2016.pdf. My si probereme další body již bez citací.

 

V soutěži byla otázka i na losování turnaje, kterou řeší soutěžní řád. Na většině turnajů se nasazuje a třídí. Nasazení se prování tak, aby spolu hráči, kteří jsou nasazení na turnaji jako hráč č. 1 a hráč č. 2. hráli, pokud vyhrají své skupiny, až ve finále. Pokud bude jeden z njich ve skupině druhý, neměli by se potkat dříve jak v semifinále. Stejně tak vítěz skupiny a druhý postupující ze skupiny jsou losováni každý do opačné poloviny „pavouka“, takže se spolu mohou potkat nejdříve ve finále.

 

Je-li na turnaji více hráčů z jednoho oddílu, provádí se třídění, tj. pokud není hráčů z jednoho oddílu více než skupin, jsou losováni tak, aby byl v každé skupině maximálně jeden. Má-li oddíl na turnaji dva hráče, jsou losováni tak, aby byli každý v jiné polovině „pavouka“.